Pozorování kroužkovců v hodině přírodopisu

V hodině přírodopisu jsme s šestými ročníky pozorovali živou žížalu obecnou související s probíraných učivem kroužkovci. Byla zmíněna její nesmírná užitečnost v přírodě, a proto jsme se na její morfologii a etologii zaměřili. K pokusu a pozorování morfologie postačil list bílého papíru a vlastní tělo žížaly obecné. K pozorování etologie jsme potřebovali ještě zdroj světla, jako který posloužily baterky v mobilech dětí. Naučili jsme se jak rozpoznat hřbetní a břišní část. Kde prosvítá hlavní hřbetní céva vedoucí krev.  Také se děti naučily rozlišovat přední a zadní část tohoto živočicha. A pochopili umístění opasku na těle a jeho funkci.

Na povrchu má žížala obecná slizovitou pokožku, která ale není holá. Je pokryta malými chloupky, které nejsou pouhým okem viditelné. Jejich přítomnost jsme dokazovali pomocí sluchu a pozorování v tichosti toho, jaký vydává žížala při svém pohybu po podložce šustivý zvuk.

Z hlediska etologie jsme dokazovali pomocí baterky na mobilech, že je žížala skutečně světloplachá a že se z místa prudkého světla snaží uniknout.

Někteří měli dokonce množnost vidět na papíru produkt trávicí soustavy, která obsahuje ve velké míře hlínu, která napomáhá žížale trávení.

Žáci 6. ročníků a Mgr. J. Horáková