CO2 liga – celoroční projekt, který má smysl

Jak jsem už psala na začátku roku, na naší škole vznikl tým, který se účastnil celorepublikového školního programu na téma změny klimatu, který pořádá Vzdělávací a informační středisko Centrum Veronika ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a státním fondem životního prostředí.

CO₂ liga je skvělou příležitostí k tomu, aby žáci poznali příčiny změny klimatu, zjistili, co může mít na změnu klimatu vliv a naučili se nějaké způsoby, jak se můžou zapojit, tak aby to mělo smysl. Změna klimatu je totiž jednou z největších výzev současnosti.

Celý školní rok jsme plnili úkoly, které byly rozdělené do 4. výzev. Na každou výzvu jsme měli zhruba 2 měsíce.

1. mise – poznej svého protivníka

V první misi jsme se seznámili s tím, co to je změna klimatu. Hodně jsme o tom diskutovali, ptali se doma, dívali se na videa a z toho všeho jsme měli udělat „Bouři myšlenek“. Poté jsme měli klimatickou změnu ztvárnit výtvarně. Myslím, že se nám díla opravdu povedla. Nejtěžší úkol 1. mise bylo vysvětlit spolužákům něco o klimatické změně. Zvolili jsme prezentaci před celým 7. ročníkem. Někteří žáci se s námi zapojovali do diskuse a bylo to fajn. Také jsme vytvořili nástěnku, kde jste si v průběhu roku mohli přečíst něco o klimatické změně.

2. mise – zameť si na svém dvorečku

V druhé misi jsme se seznámili s tím, co je to Pařížská dohoda. (Na základě mezinárodních smluv, především Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu, byla v prosinci 2015 uzavřena tzv. Pařížská dohoda. Kde se státy světa zavázaly, že se vynasnaží, aby průměrná celosvětová teplota stoupla rozhodně méně než o 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. A pokud možno aby stoupla nanejvýš o 1,5°C.). Také jsme se dozvěděli, jaké činnosti mohou vést ke zpomalení nárustu teplot, a to především přestat spalovat fosilní paliva, hledat úspory energií, přechod k obnovitelným zdrojům, omezení spotřeby masa a omezit plýtvání, zastavit odlesňování planety. Ovšem, ne všechny činnosti můžeme hned ovlivnit my. Proto jsme měli za úkol spočítat si vlastní uhlíkovou stopu a následně ji zkusit snížit. Vybrali jsme si některé činnosti, které jsme dodržovali po dobu 14 dní a některé se snažíme dodržovat dodnes. Snažili jsme se nejíst alespoň jeden den v týdnu maso, preferovat potraviny, které nejsou dovezené ze zahraničí, nepřetápět místnosti a místo koupání ve vaně jsme preferovali sprchu. Kromě toho také pokračovat v recyklaci odpadů. Tento úkol nám vyšel zrovna na lyžařský kurz, takže o to krátké sprchování jsme měli dokonale postarané 😉.

Ve druhé misi jsme měli také za úkol vytvořit biohuel.

Biouhel je zuhelnatěná biomasa, vzniklá „pyrolýzou“ – rozkladem biomasy vlivem vysoké teploty (téměř) bez přístupu vzduchu. Od dřevěného uhlí se liší tím, že je drobnozrnná, vyrobená z odpadní biomasy a nepoužívá se jako odpadní palivo. Biouhel je jednoduchá technologie pro záchranu klimatu. Výrobou biouhlu na Zemi lze „uložit“ 1Gt CO₂, což odpovídá 2,5 % jeho současné roční světové produkce. Podaří-li se nám zastavit pálení fosilních paliv, mohli bychom zbylý uvolněný oxid uhličitý vyvažovat ukládáním biouhlu do půdy.

Tento úkol se nám moc nedařil, protože jsme neměli zrovna dobré podmínky, ale aspoň jsme si to trošku vyzkoušeli.

3. mise – rozhlédni se kolem sebe

V 3. misi jsme se zaměřili na adaptaci a resilienci. Adaptace neznamená, že se katastrofám vyhneme úplně, můžeme ale snížit jejich dopad. Resilience se týká nejen toho, jak dopady změny zvládat, tj. adaptace, ale hlavně toho, jak se z dopadů poučit. Resilientní obec je taková, která umí změnit své fungování tak, aby její další vývoj byl z pohledu dopadů klimatické změny bezpečnější a udržitelnější. 

Naším úkolem bylo vytvořit pocitové mapy, pomocí kterých můžeme najít nejzranitelnější místa v naší obci vůči určité hrozbě. Pocitové mapy jsme dělali vůči hrozbě vedro a povodně. Pomocí špendlíků nám žáci naší školy zaznamenávali, kde si myslí, že je část naší obce v okolí školy nejzranitelnější vůči vedru či povodním. Nakonec jsme to spolu vyhodnotili, udělali nějaký návrh opatření. Tyto opatření a celou CO₂ ligu jsme byli prezentovat na obci panu starostovi.

4. mise – zasaď se o změnu

V poslední misi jsme měli za úkol uspořádat svou akci se zaměřením na klimatickou změnu. Dlouho jsme přemýšleli, co za akci vymyslet a předat to poselství celé škole. Nakonec jsme vyhlásili „DEN LÁSKY K PLANETĚ“, který probíhal v pátek 5.5. a tento den jsme chtěli vyjádřit, že nám na naší planetě záleží. Každý, kdo chtěl si mohl vzít na sebe nějaké zelené oblečení, a věnovat se i jiným aktivitám, které mohou přispět k zmírnění změny klimatu. Například zasadit rostlinu, recyklovat, přijet do školy na kole, jíst rostlinnou stravu a snížit spotřebu elektrické energie. Bylo fajn vidět, jak se zapojují i ostatní žáci a posílají nám fotky. Snad tento den uspořádáme i příští rok a osloví víc lidí. Můžete se podívat na fotky co nám poslali některé třídy 😊.

Součástí 4. mise byl také úkol napsat ministrům české republiky. Dostali jsme e-mailové adresy a měli jsme si vybrat nějakého ministra, kterému napíšeme. Odepsal nám jen ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zezačátku nás bylo v týmu 5, ale postupně jsme odpadali, až nakonec zbyl tým tří žákyň 7. ročníku (Nela Radkovičová, Viktorie Vlková a Adéla Tothová).

Letošního ročníku CO2 ligy se zúčastnilo 124 týmů z celé České republiky. Pouze 36 týmů úspěšně ukončilo všechny mise, z toho 10 nejlepších týmů bylo pozváno na závěrečnou konferenci CO2 ligy do historických prostor Valdštejnského sálů v Senátu ČR. My jsme se do senátu letos bohužel nepodívali, ale na první ročník jsme to zvládli skvěle.

Děkuji Nele, Viktorii a Adéle za možnost být jejich průvodcem v tomto velmi zajímavém programu. Věřím, že se v příštím roce najdou další nadšenci, kteří by si rádi vyzkoušeli zdolávat výzvy programu CO2 ligy.

Ing. Bc. Yveta Dobrovolná