Babiččino údolí – 9. A – náš poslední výlet 

První týden v červnu vyrazila 9. A na třídenní výlet do Babiččina údolí. Ubytování a stravu jsme měli zajištěny v kempu na Rozkoši. Už první den jsme se přenesli do 19. století a mohli jsme usednout do lavic Barunčiny školy v České Skalici. Poté jsme nakoukli do muzea naší nejslavnější spisovatelky B. Němcové. Tam nás zaujaly překlady její nejznámější knížky Babička – například do japonštiny…

Další den jsme se vydali do Babiččina údolí – kolem Rudrova mlýna jsme přišli ke splavu, kde často pobývala nešťastná Viktorka (postava z již zmiňované Babičky). U Starého bělidla seděla babička v dobovém kroji s Barunkou a dětmi ze vsi. Babička k posluchačům promlouvala. Například: „Sibyla prorokovala, že přijde na českou zem mnoho bídy, že budou vojny, hlad, mor; nejhůř ale že bude tenkráte, až nebude otec synu, syn otci, bratr bratru rozumět, až nebude platit slovo ani slib, pak že bude nejhůř…“ Tak snad nás tohle nečeká…

Naše cesta pokračovala k zámku. Tam už na nás čekala klíčnice a ta nás uvedla k paní kněžně a k její schovance Hortenzii. Nejdřív nás ale paní klíčnice naučila, jak se máme v tak vybrané společnosti chovat a jak se máme paní kněžně uklonit. Musím dodat, že všichni moji svěřenci se chovali v souladu s mravy tehdejší doby a na konci si vysloužili pochvalu.

Výlet skončil a já se pomalu se svými deváťáky loučím… Tento výlet byl poslední…

 Mgr. Jana Pánková